Skip to content

SAABINFO.NET - Unofficial Czech Saab Web Site

Home arrow Technický koutek arrow Renovace SAAB 900 Cabrio Monte Carlo, 1. díl
Renovace SAAB 900 Cabrio Monte Carlo, 1. díl Tisk E-mail
Vložil deff   
Pondělí, 16 květen 2011

renovation_SAAB_900_Cabrio_MonteCarlo_00.jpgMisu: Jak jsem stavěl kabrio
Nejdříve pár slov úvodem. Od doby, co znám Saab, jsem toužil projet se, nebo ještě lépe, vlastnit starý, lépe řečeno klasický Saab 900 Convertible. Před více než třemi roky jsem nastoupil cestu, na jejímž konci by měl být tento splněný sen. Jak se mi po ní šlo a co jsem se na ní naučil i s kým jsem se seznámil a potkal, o tom bude tento seriál. Mnozí z vás tento příběh již znají, ať již z bývalých stránek webu Parkoviště, nebo z webu Saabcentral, kde jsem popisoval svou cestu online i s mnoha a mnoha fotografiemi. Těch je dost velké množství, přes 1500. Najdete je na saabphotos.com, zde jich bude jenom pár, jen pro ilustraci.

 

Předem musím poděkovat několika lidem, bez nichž bych tento projekt nikdy nedokončil. Jsou to především otec a syn Plichtovi, kteří mi poskytli nejen fyzickou pomoc, ale zapůjčili též servisní manuály, bez kterých bych nemohl ani začít, natož cokoliv složitějšího zpět sestavit. Dále je to špičkový dodavatel náhradních dílů pro vozy Saab (ale i Volvo) Pavel Kučera – Saabtuning, můj první servis na vozy Saab, kam jsem jezdil ještě jako vyjevený mladík – Suchomel Auto, Dan kraus a jeho Trolljets a pak mnoho lidiček z celého světa, protože díly jsem sháněl skutečně od Evropy (UK, DE) přes Ameriku (USA) až po Asii (JP).

Díky souhře šťastných okolností jsem jednoho říjnového dne roku 2006 stál v garáži v jedné zapadlé vesnici, která ležela doslova na konci silnice (skutečně cesta z ní již dále nepokračovala, měnila se v polní cestu) před vrakem klasické 900 v kabriu. Původně černá, s kolmým čumákem, ale i s klimatizací a ABS, tedy lehce přestavěná, původem z Itálie, potom prodána sem a posledních několik let stárnoucí a rozpadající se po různých garážích, kůlnách a podobně.

renovation_SAAB_900_Cabrio_MonteCarlo_01.jpg

Nicméně jak mi potvrdil i kamarád automechanik, její plechy byly ve vyjímečně dobrém stavu, nikde žádná rez, stopy po haváriích veškeré žádné, trochu byly opravované dveře spolujezdce a levý zadní roh, na něm se kdosi vyřádil s autogenem... Takže pokud by se našel někdo, dostatečně šílený na to, aby auto zkusil zrestaurovat, mohl by nakonec mít docela zachovalou 900. Ten blázen stál před ní a koupil si jí.

renovation_SAAB_900_Cabrio_MonteCarlo_02.jpg

Hned třetí den jsem začal připravovat velkou rekonstrukci. Zatím jsem ještě neměl představu, co mě vlastně čeká, ani kolik to bude stát, prostě chtěl jsem si postavit auto, jako to dělají ti blázniví Amíci v dokumentech na Discovery Channel. Bylo mi jasné, že auto je třeba celé odstrojit a začal jsem ihned se sundaváním bočních panelů dveří a boků (sedačky v něm, jak vidíte, už dávno nebyly, hnily někde na půdě, odkud jsem je také nakonec získal), po nich následovaly koberce a palubní deska, zatím jenom její horní kryt. I tak to byla práce na celý jeden den a večer jsem fakt byl unaven. Ale pořád jsem žil v představách, že mi na celou rekonstrukci bude stačit něco kolem půl roku a tak odhadem sto, stodvacet tisíc. Jak krutě jsem se tehdy mýlil!

renovation_SAAB_900_Cabrio_MonteCarlo_03.jpg

Další dny byly vyplněny odstrojováním elektrického vedení v interiéru a vlastně v celém autě, sundáním kompletní palubní desky, tedy jejího hlavního dutého nosníku, který mimochodem slouží i jako hlavní kanál rozvodu ventilačního vzduchu. Zbytky plesnivé střechy jsem strhal, většina byla v takovém stavu, že se rozpadala takřka na prach. Také jsem odmontoval přední příčku s chladičem, reflektory, blinkry, prostě celý čumák, aby bylo auto připravené na vyndání motoru. Doma jsem pak vymontované věci dále rozebíral, čistil, promazával, testoval a opět balil do folie, aby se zbytečně nezaprášily a byly připravené, až dojde řada na jejich zpětnou montáž. Tak uběhl listopad a skoro celý prosinec.

renovation_SAAB_900_Cabrio_MonteCarlo_04.jpg

Blížily se vánoce a 23. ráno jsem spolu s Pepou Plichtou mladším stál v garáži s kladkou, řetězem a háky, abychom vyndali motor. Kladku nebylo kam zavěsit, takže jsme nakonec zvolili náhradní řešení v podobě vysokých špalků dřeva, na které jsme dali lešenářskou trubku, auto na zvedácích (klasický „výtah“ jsem neměl a po celou dobu rekonstrukce nepoužil) zvedli těsně pod ní, motor přivázali řetězy, auto spustili a pomocí druhého odtáhli o pár metrů dál. Opičárna, ale účelu bylo dosaženo,karoserie (těžko tomu ještě mohu říkat auto) je bez motoru a můžu rozebírat dále. Ale teď hurá pro kapry a zdobit stromečky!

renovation_SAAB_900_Cabrio_MonteCarlo_05.jpg

Přešly vánoční svátky, silvestr a začal se psát rok 2007. V garáži nastala fáze odstrojování větších konstrukčních částí a systémů, jako jsou náboje kol, ramena, servořízení, brzdy i s jejich řídící částí, atd. Předek karoserie připomínal vybrakovaný vrak, jímž ostatně také byl. Ale kdo by chtěl mít na zrenovovaném autě třeba takováto ramena, viz. obrázek? Trochu mi to připomíná záběry Titanicu na mořském dně. Sice zde není přítomen oceán, ale rezavé je to podobně. Naštěstí se jedná pouze o rez povrchovou. A pak také o girlandy pavučin se zachycenou špínou, prachem a tak dále. Odmontovat jednotlivé části nebylo tak náročné, šrouby většinou povolily a pokud ne, stačilo trocha WD-40, což je celkem úžasná věc. Nastal ale jiný problém, a to s povrchovou úpravou dílů jako jsou právě ramena, brzdiče, těhlice, stabilizátory a tak dále. Nakonec jsem vybral dva druhy, jednak práškové lakování a potom prostou Hammerite barvu z Hornbachu. Tu jsem uplatnil na těhlice a náboje kol. Zbytek šel do prášku. Z těhlic jsem musel vyndat náboje kol, tedy vyklepat (správně bych je měl vylisovat) ložiska. Několik úderů sofistikovaným, technologicky pokročilým nástrojem (velké kladivo) tento problém vyřešilo k mé plné spokojenosti. Ložiska už tak šťastná nebyla, rozpadla se, ale to mi nevadilo, již dávno byla objednána nová. Zábavou také bylo vylisování gumových silentbloků z ramen, to byla práce pro stahovák, závitovou tyč, matice, podložky a novodurové trubky. Při demontáži krytů brzdových kotoučů praskly některé jejich šrouby, takže jsem musel také trochu odvrtávat a přeřezávat závity. Po rozebrání následovalo čištění od rzi. Nakoupil jsem asi dvacet litrů odrezovače, nalil je do velkého kýble a díly do něj ponořil přes noc. Ráno jsem pak měl nádherně čisté kousky oceli a plechu. Větší díly jsem odvezl na pískování, což je také velmi efektivní metoda čištění, zejména v případech, kdy je na povrchu dílů barva a odrezovač se nechytá. Díly, určené na práškové lakování, jsem odvezl do lakovny ROGI ve Vestci u Prahy. Nemohu si je vynachválit, neztratili mi jediný díl a vše zpracovali ukázkovým způsobem za přijatelnou cenu. Ještě před odvozem bylo nutné všechny závity zakrýt a všechny díry pro šrouby zaplnit, nejlépe právě starými šrouby, aby se barva – prášek nedostala dovnitř. Nanáší se totiž elektrostaticky, takže ulpí na všech plochách. Stejné opatření pochopitelně platí i pro díly, které šly na pískování.

Takže díly jsou v lakovně, nová ložiska a silentbloky objednané, tak ještě nové šrouby a matice. Jejich takřka výhradním dodavatelem se stala firma FABORY, kde pracuje i můj spolužák ze základní školy, se kterým jsem se asi dvacet let neviděl. Byly schopni mi dodat šrouby i matice správných rozměrů a tvrdosti, navíc žlutě pozinkované, což je již pomalu vzácnost, kvůli ekologickým dopadům... A také sehnaly i matice nemetrických rozměrů. Nojo, ty matky na předních ramenech nejsou metrické, je to UNF závit.

Zhruba po měsíci se mi všechny díly opět sešly doma, Pepa Plichta mi pomohl nasadit nová ložiska do těhlic – má na to své osvědčené způsoby a přípravky (větší kladivo a svěrák, než mám já). Zbytek jsem páchal sám opět za pomoci stahováku, závitové tyče, atd. Ještě zmínku k utahování šroubů a matic, vždy jsem používal momentový klíč, snad to někdy bylo zbytečné, ale když už ho mám doma, proč ho nepoužít, hlavně když znám správné hodnoty (zlatý servisní manuál).

Jak díly přední nápravy vypadaly, posuďte sami. Ramena jste již viděli výše, zde na levé fotografii zbytel dílů odmontovaný a naložený v kufru auta, na pravé fotce pak tytéž díly pak připravené na zpětnou montáž. (Na obrázku jsou i pružiny, které jsem koupil zvlášť, protože na autě již nebyly a zadní ramena, která jsem také vymontoval z jiného vozu – na kabriu byly zohýbané díky absenci i zadních pružin, respektive jejich nahrazením tzv. cihlopery – péra z cihel).

renovation_SAAB_900_Cabrio_MonteCarlo_06.jpg

renovation_SAAB_900_Cabrio_MonteCarlo_07.jpg

Na konci března přišla první rána, která přestavbu málem položila – výpověď z garáže. Nastalo období horečného shánění „ubytování“ Saaba, až jsem nakonec sehnal jednu pěknou, velkou garáž přímo v Praze. A zase to byl Pepa Plichta, který mi pomohl auto, nebo spíš to, co z něj zbylo, přestěhovat.

renovation_SAAB_900_Cabrio_MonteCarlo_08.jpg

Takže jsem mohl začít opět odstrojovat, tentokrát zadní nápravu a vše, co s ní souvisí. Postup byl stejný jako vpředu, sundat, rozebrat, očistit a buď potopit do odrezovače, nebo poslat na opískování a pak do práškové lakovny a pak to vše zase sestavit, tedy to, co sestavit zatím lze. Tím byly dvě hlavní skupiny sestav (přední náprava a zadní náprava) připraveny ke zpětné montáži, až bude karoserie očištěna, opravena a dostane antikorozní ochranu.

renovation_SAAB_900_Cabrio_MonteCarlo_09.jpg

Při řešení povrchové úpravy jsem narazil na nutnost nového pozinkování některých dílů. Na webu jsem víceméně náhodou narazil na galvanovnu pana Fialy – Galvanika Fiala – v Čakovicích. Teprve mnohem později jsem zjistil, že pan majitel je bývalý soutěžní pilot RC modelů kategorie F3D – závod kolem pylonů. Jako malý kluk jsem si o něm četl v modeláři a teď jsem si s ním mohl podat ruku a popovídat. Jinak služby jeho firmy jsou perfektní, kvalita výborná, rychlost taktéž. A skutečně mu tam můžete přinést tři šroubky a oni vás nevyhodí, jako mnoho jiných firem (když nepřijedeš s náklaďákem, nebo vlakem, tak je zakázka nezajímá). Akorát pozor na papouška, občas je puštěný z klece a klove. Měl proklovl koženou bundu...

renovation_SAAB_900_Cabrio_MonteCarlo_10.jpg

Přešel duben, začal květen, podle původních plánů jsem již měl s autem jezdit a „lapat kočky“ a zatím je to totálně rozebraný vrak. Tehdy jsem zhruba upravil časový harmonogram – do léta připravit na lak, na konci léta pak lakování, na podzim nastrojení, přes zimu převodovka a motor a příští jaro vyjedem.

renovation_SAAB_900_Cabrio_MonteCarlo_11.jpg

Zatím mě čekaly sedačky. Konečně se našly, zahrabané na půdě, celé obalené špínou a rzí, ale naštěstí nepotrhané. Zadní jsem bez problémů svlékl, kůži vyčistil, původní prorezlou pružinovou kostru nahradil PUR pěnou, shnilá překližková záda vyrobil nově z voděodolné překližky a to celé zpět sestavil do podoby zadních sedaček. Celkem se mi to podařilo, co říkáte? Přední sedačky na tom byly podobně, navíc měly potrhané vnitřní šití, které zajišťuje jejich prolisy, takže opět musel potah dolů, opravit, vyčistit a obléci je. Kdo jste někdy sundaval jejich potah, asi tušíte, co je to za práci, postupně odjišťovat háčky z vnitřní konstrukce, ke kterým prakticky nemůžete, nevidíte na ně a ruce máte krátké a silné a poškrábané od ostrých hran... Spodní části sedaček, jejich pružná kostra, vlastně ocelová síť, držená silnými pery po stranách, byla zrezlá, pera zlámané a celý základ orezlý. Skončilo to nakonec výměnou této sítě za novou, dá se koupit jako náhradní díl, včetně těch pružin a jejich průchodek (aby to nevrzalo). Základ šel do práškové lakovny. Výsledek opět stojí za to, posuďte sami.

renovation_SAAB_900_Cabrio_MonteCarlo_12.jpg

Práce na karoserii zatím postoupily do fáze, že už nebylo co odmontovávat, všechno totiž už bylo dole. Takže nastalo velké čištění s pomocí vysokotlakého stroje od Karcherů, spousty neekologické Arvy (ta ekologická totiž skoro nečistí), drátěných kartáčů, a podobně. Při tom se ukázalo, že stav karoserie je opravdu dobrý, akutečně nikde není sežraná rzí, ta rezavá místa, to je jen povrchová rez, která se dá lehce zlikvidovat. Jediný problém byl u hrany zavazadlového prostoru, na které je nasazena dosedací guma. Pod ní se dostala voda a na několika místech hrana kompletně odrezla. Dosedací gumu jsem sehnat novou, přesnou kopii originálu, u firmy GUMEX. Hranu jsem neopravil navařením nových kousků plechu, ale pomocí epoxidu s kovovým plnidlem. Vzhledem k tomu, že se jednalo o opravdu malé kousky a bez nároků na nějakou výraznou konstrukční pevnost, bylo toto řešení nejjednodušší a výsledek vynikající.

Během čištění jsem diskutoval a dumal nad nejlepší antikorozní úpravou, respektive ladil poměr mezi kvalitou a cenou. Výsledek byl, že vnitřní prostory budou nastříkány Penetrátorem od Rust-Oleum, což je antikorozní základ pod všechny druhy laků a spodní plocha bude ošetřena klasicky nepřelakovatelným bitumenem. Spodní sekce motorového prostoru, tunely hnacích hřídelí a dno nákladového prostoru bude ještě nastříkáno šedým přelakovatelným ochranným přípravkem, tzv. „prskačem“ (povrch je hrubý, jako poprskaný), podběhy kol pak černým. Nakonec jsem ho použil i na spodek zadní části, od nárazníku po prostor nad nádrží, dále k předku auta je už ten nepřelakovatelný.

renovation_SAAB_900_Cabrio_MonteCarlo_13.jpg

To vše se stalo během srpna 2007. Karoserie tak byla připravena na zpětnou montáž zadní nápravy. Přední jsem ještě nemohl nasadit, protože nejdříve bylo třeba nabarvit motorový prostor a já stále neměl jasno ve finální barvě. Nebylo nač čekat, po třičtvrtě roce sem se konečně dostal k tomu, že na karoserii sestavy montuji a né je z ní sundavám. Vlastní montáž renovovaných dílů je naprostý luxus, všechno do sebe perfektně zapadá, šrouby se dají pohodlně utahovat, nikde na vás nic nepadá (rez, apod.) ani neteče, všechno svítí novotou. Aby bylo možné někdy v budoucnu auto pohodlně servisovat, ošetřoval jsem důsledně všechny šrouby a matice mědí ve spreji, případně zinkem, podle toho, co jsem měl zrovna u ruky.

renovation_SAAB_900_Cabrio_MonteCarlo_14.jpg

Tak a přišel okamžik rozhodnutí. Jakou bude mít nakonec barvu? Černý interiér byl dost limitující, protože moje oblíbená barva vnitřku je béžová a dříve nebo později bych zase měl nutkání utrácet peníze a předělávat ho. Tomu jsem se chtěl vyhnout a tak padla volba na žlutou Monte Carlo. Jednak je nepřehlédnutelná, jednak jiný interiér než černý k ní nejde. Později jsem ještě zvažoval i červenou, k té ten černý vnitřek také pasuje, ale po rozhovoru s lakýrníkem jsem se přiklonil k Monte Carlu. Takže moje kabrio bude žluté... Vše začalo motorovým prostorem, ten musel být nalakován jako první, abych mohl namontovat přední nápravu a auto bylo schopno transpotru do lakovny. Ty sofistikované vozíky, co je znáte z dokumentů Discovery nebo National Geographic, jaksi nebyly k dispozici... Bohužel nájemníci v domě, nad kterým je garáž, neměli pochopení pro zvuk kompresoru a dali mi „ban“ na hlučné práce. A protože kompresor je pro přípravu povrchu nezbytný, stejně jako bruska, začalo to vypadat docela bídně. Jediné řešení bylo sehnat jinou garáž. Ale zatím jsem se vrhl na repasi servořízení. To znamenalo rozebrat ho, vyčistit, vyměnit všechny těsnící kroužky, gumy a gufera a zase to celé sestavit. Naštěstí se prodává kompletní opravná sada, takže nebylo třeba shánět jednotlivé gumičky a kroužky sólo. K repasi patřila i výměna gumových manžet a kulových kloubů řídících tyčí. Celá repase mi zabrala zhruba čtrnáct dní. Pak už nic nebránilo montáži předních ramen a kol.

renovation_SAAB_900_Cabrio_MonteCarlo_15.jpg

renovation_SAAB_900_Cabrio_MonteCarlo_16.jpg

Postup byl stejný, jako u zadní nápravy, tedy vše pečlivě namontovat, dotáhnout šrouby předepsaným momentem, ujistit se, že jsem na nic nezapomněl a přejít k dalšímu kroku. Šrouby i matice jsem opět ošetřil měděným sprejem, aby je bylo možné v budoucnosti případně povolit. Speciální podložky pod upevňovací šrouby horních ramen slouží také k nastavení geometrie, konkrétně k nastavení předozadního a bočního odklonu kol, nicméně to se dá provést až bude namontovaný i motor a auto bude připravené k provozu. Nejnebezpečnější operací byla montáž předních pružin, které bylo třeba poměrně dost stlačit a jejich energie by při nějaké chybě byla schopna i zabít. Naštěstí se vše podařilo a mohl jsem namontovat přední kola. Díky absenci motoru a vůbec všech systémů, s vyjímkou náprav, vypadá auto teď spíš jako offroad.

renovation_SAAB_900_Cabrio_MonteCarlo_17.jpg

V druhé polovině září se mi podařilo sehnat jinou garáž v komerčním objektu, takže provoz kompresoru ani brusky nebude vadit. Auto se tedy vydalo na další cestu na podvalníku, tentokrát jenom po Praze. V nové garáži se pak lakýrník pustil do přípravy povrchu, což zahrnovalo obroušení povrchu, vyspravení nerovností nejdříve hrubým, potom jemným tmelem, pak nastříkání protikorozní ochranou a stříkacím tmelem a jeho perfektní obroušení a vyhlazení. Teprve pak se auto mohlo vydat, opět na podvalníku, do lakovny. Změně barvy byla věnována jedna sobota na začátku října 2007 (podle původního upraveného plánu mělo být touto dobou auto už přelakováno a nastrojování mělo být asi v polovině). Brzo ráno jsme ho naložili a odvezli s tím, že večer pro nás podvalník opět přijede do lakovny. Mistr „barvička“ si zatím celé auto omyl, zakryl vše, co nemělo být nastříkáno (motorový prostor, podběhy, částečně i kola) a nastříkal finální plnič pod vlastní barvu. To se dělo pochopitelně již ve stříkací kabině. Po jeho vytvrzení bylo možné stříkat barvou, tedy přesněji řečeno barevným pigmentem. Toho dostal vůz dvě vrstvy, na které se po jejich vytvrzení nastříkaly ještě dvě vrstvy krycího bezbarvého laku, jednoho v nejtvrdších z nabídky dodavatele, firmy PPG. I ten musel vytvrdnout a tak teprve pozdě večer jsme auto, již žluté, vytlačili z kabiny a naložili na podvalník. Tentokrát jsme jeli zase zpět do původní garáže pod obytným domem, protože hlavní hlučné práce byly skončeny, při nastrojování jsem nepočítal s nějakým výrazným hlukem. Lakýrník si zatím nechal u sebe oboje dveře a víko zavazadlového prostoru, dodá mi je později. Přední kapota ješttě vůbec není, tu budu muset teprve sehnat...

renovation_SAAB_900_Cabrio_MonteCarlo_18.jpg

K vlastnímu nastrojování jsem se dostal teprve po týdnu. Začalo pomaličku, od malých dílků, jako jsou dosedací gumu pod kapotu, průchodky kabelů, vyústění odtokových kanálků, ochranné gumy, tepelně a zvukově izolační štít na zadní stěně motorového prostoru a zvukově izolační desky na podlahu interiéru a zavazadlového prostoru. Také jsem urychleně vrátil zpět plastové palivové hadičky a kovovou trubičku pro přívod brzdové kapaliny k zadním brzdám. Byl malý zázrak, že se mi tyto křehké a rozměrné díly za celou dobu, kdy byly mimo auto, v garáži ani při čištění nepoškodily. Proto rychle s nim, kam patří, ať se jim na poslední chvíli něco nestane. Součástí palivové instalace byl i nový palivový filtr, ten jsem zapojil také, nádrž ale přijde na řadu až později, teď by mohla překážet. Druhý den jsem namontoval plynový pedál, náhon rychloměru, zvukovou izolaci motorové přepážky ze strany interiéru, připevnil páku ruční brzdy a zapojil její lanka. Jako poslední věc jsem namontoval zadní čelo, také před časem odvezené na práškové lakování.

renovation_SAAB_900_Cabrio_MonteCarlo_19.jpg

Příští den byl ve znamení hlavonožce, tedy natažení elektroinstalace. Před tím, než jsem ji mohl začít montovat, bylo třeba všechna vedení přezkoušet, opravit poškození, vyčistit zoxidované konektory a natáhnout nové dráty pro alarm, imobilizér, dálkové ovládání dvířek nádrže, nové rádio, reproduktory, atd. Tento den jsem natáhl pouze hlavní svazek, vedoucí od motorové přepážky až k zadním světlům, Pojistkovou a reléovou skříňku spolu se svazkem motorového prostoru, budu dělat jindy. Další svazek je pro okruh brzd, tedy zapojení elektriky ABS a poslední je pak pro řídící jednotku vstřikování. Tam bude velká změna, protože v této době jsem měl v plánu přestavbu na systém DI/APC, tedy s Direct Ignition kazetou z 9000. To zahrnuje úpravu jak předního svazku (kvůli jednotce DI/APC, tak i svazku vstřikování (výměna Bosc LH2.2 za LH2.4). Ale nakonec bylo všechno jinak, nicméně k tomu se ještě dostanu.

Tak se do auta postupně vrálily zadní světla, nádrž i s pumpou (renovovanou) a palivoměrem, tyč řízení, brzdové trubičky pro přívod kapaliny k předním brzdám i s jejich mosaznými průchodkami, držák pedálu (ne, to není chyba, opravdu již jenom jednoho pedálu – brzdy) a sestava spínací skříňky a voliče. Ano, voliče automatické převodovky. Rozhodl jsem se, že toto auto bude, pokud se vše podaří, také automat, i když mě před ním prakticky všichni z mého okolí varovali.

Pokračování příště....

Renovace, text a foto: Misu

 

 

 

 

Komentářů
Hledat
Fido   |81.0.236.xxx |2011-05-20 13:39:34
Skvele :-) Pamatuju si, jak jsem to poprve cetl na Parkovisti na pokracovani a
tesil se na kazdy dalsi dil. Zbytek uz v anglictine na nejakem zahranicnim foru.
A opet jsem si to precetl s chuti. Jen tak dal!
SobikSaabik   |89.176.222.xxx |2011-05-17 18:46:45
Ten postup si pamatuju z fóra Parkoviště, moc zajímavé!
supergutik   |195.146.156.xxx |2011-05-17 12:37:57
kurna, to je napinave jako stare gate!
Mythos   |86.49.114.xxx |2011-05-17 10:37:15
Krása, přál bych si, abych jednou našel odvahu se do něčeho takového
pustit
Donarus   |213.220.192.xxx |2011-05-16 23:10:03
Nadhera... Dokonalost sama... Uz ted se tesim na pokracovani... Jako malej kluk
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář!

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."

Aktualizováno ( Pondělí, 16 květen 2011 )
 
< Předch.   Další >

Komentáře - články

Přihlášení






Zapomenuté heslo

Paypal Donate

Chcete-li podpořit tento web, můžete přes účet PayPal.

reklama

reklama_saabtuning.png



Kdo je online

Informační kanály